Voda
Teda lidi, povím vám není nic lepšího než voda, já jí zbožňuju a nechápu, že jsou psi, který jí nemají rádi a dokonce jí nemusí, ani když je venku to hnusný horko. To já, jak dosáhne rtuť teploměru na 20, skáču ihned do všeho, co alespoň trochu vypadá, že by to mohlo být chladnější nebo, že to šplouchá (v nejkrajněšním případě, není –li voda, postačí i písek, jen se musíte trochu prohrabat do dolních chladnějších vrstev – viz. Foto). Úplně nejradši mám mělké potoky a řeky, ve kterých můžu lítat tam a zpátky a ono to cáká.
Před nedávnem jsme byli s „bratránkem“ a s našima rodinami na procházce, bylo dusno a všichni si povídali, tak jsme si s Brickem našli nějaký zvláštní, tmavý, hustý a voňavý potok a pořádně jsme se v něm vyráchali. Když jsem pak přiběhli k našim, všichni hrozně křičeli (nejvíc ten od bratránka s bílýma kalhotama) a utíkali před námi, vůbec nechápu proč? Hezky jsme voněli jako ten zvláštní potok a vypadalo to, jako bychom měli oba nasazená tmavě hnědá pyžama – takže legrace.
Ta moje mně naučila docela dobrou vychytávku, když mi je velký horko, vkradu se do koupelny a skočím si do vany, chvíli čekám, někdo se chytne, vanu zašpuntuje a napustí mi trochu studené vody, já si do ní lehnu a je mi móóc dobře. Když už mně to nebaví, vyndám špunta a oni vědí, že chci ven. Dřív se tomu hrozně smáli, ale teď, když tak skáču sám do vany po každé procházce, tak se všichni tváří hrozně otráveně a nikdo tam se mnou nechce být. A to moc dobře vědí, že se sám bojím. L