Strýček Fido, Tip a Tap
Z mládí si ještě pamatuji dvě taková malá zvířátka, co běhala v kleci. To jedno někam zmizelo, zbyl tu jen kamarád Tip. Když přijdou domů, tak mne k němu pustí. Ležím rád u něj a říká mu, ať nedělá fory, poběháme, bude sranda. On jen piští a piští- no jo osmák. Tak mu alespoň lížu ocas, tělo a někdy i čumáček. U staré klece jsem ho uměl i pouštět. Ona ta menší ho občas pouští ven z klece. Měl teď nějaký průšvih. Prožral pár káblíků a oddělal grafickou kartu. Šikovnej kluk. Zkoušela mne s ním socializovat. Nasadila mi košík a pustila ho. Skákal mi pohlavě, běhal, hrozně to lochtalo. Jenom mi nedovolili si s ním sblížit blíž. Možná ten okamžik teprve přijde. Přesto ho mám rád a miluji to, jak piští, když ho čistím. Funguji doma jako čistička, ale oni to zřejmě ještě nepochopili:-)