JÍDLO

26.06.2015 21:44

Ještě než jsme ráno vypouštěni na pravidelné venčení, musím jít provést pravidelnou inspekční cestu do pokoje obou dcer. Bohužel k té jedné mám odepřený přístup, protože tam bydlí s Rozinkou a zamyká se. Je to nějaká myš, nebo co, furt z toho padají nějaké lentilky.Ale zpět k tomu jídlu. S trochou nadsázky se považuji za mistra světa v dojídání svačin a pochutin jak skříňových, podkošových, zápostelových, ale hlavně batohových a kabelkových.Dostávám se do nich jako Caperfield. Jsou i vyjímečné situace, kdy to fakt nejde. Potom tedy daný úlovek odnáším dolů, ve snaze o pomoc se k danému jídlu dostat. Málo kdy bývá vyslyšena

 Není špatné také grilování, Jsme s Bee sice separování v kotci, za to však, aby jsme drželi tlamy, dostáváme nějakou kost, nebo jinou pochutinu.A navíc návštěva většinou něco přiveze, skoro vždy je to ukryto v kabelce. Dlabu rychle, dožaduji se přídavku. Skoro pokaždé to vyjde.

 Jelikož již dávno nemám máslo na hlavě jsem vypozoroval, že jsou okamžiky, kdy se dá najíst lépe a kvalitněji. Jsou to dvě jasně definované situace: 1-plotna-př. nezamknuté dveře, jen zavřené/on/  Na plotně plech ze sýrovým závinem. Byl vskutku excelentní. To pánev s vyjetým olejem po smažení zanechala horší stopy na mém zažívání, tak na interieru domu, hlavně na schodech                                                                                                   2-Box s granulemi. Slečinka dostává jinou značku granulí. Její bobky jsou asi lepší než ty moje, nebo co? Když je nandavá on, někdy špatně dovře víko. Zevluji nenápadně okolo, skáču na něj, olizuji. On si to špatně vykládá, já však koutkem oka kontroluji situaci, zda se ještě vyvíjí v můj prospěch. Potom už jdu na jisto. Je možné slyšet něco v tom smyslu jako:"Už jsi zase nedovřel to víko od zásobníku na granule, podívej jak vypadá, ani nemůže vylézt nahoru a jen funí". Samozřejmě nevím, o čem to mluví, to je jasné.

 Jsme vyhozeni na zahradu. Po dobré krmi by neškodila partička golfu. Já jsem TYGER  a on je prostý nahazovač a vyhazovač míčků. V praxi to funguje asi následovně. On si hrabe nějaký ten výkop, no a já přirozeně patuji k němu do výkopu. Neustále se zlepšuji a útočím na rekord dvorku, kdy zahrávám samé beerdie. Patuji úspěšně do výkopu. Když nereaguji, čekám,štěknu jednou, max dvakrát. Většinou na první štěknutí míček vyletí z výkopu ven. On je učenlivej, hezky jsem ho to naučil. No a on jak se posouvá výkopem, patuji z druhé strany. Mám i vypracovaný speciální čepovanýúder zlevou falší Prostě míček vezmu do tlamy, zkousnu, lehce pohodím hlavou a míček plivnu. On ladmou trajektorii míří samozřejmě na místo určení, tzn. k němu do výkopu. Minulá partie trvala tři a půl hodiny.

 Teď máme na zahradě složeou velkou hromadu písku, Jestliže teploty přelezou přes dvacet stupňů, stávají se z nás pískovrti a pískohrabci. Sestra má malinko averzi k vlhkéhu počasí, kropící hadici a k vodě vůbec. Maximálně po kotníčky, ale ty belgický princezny to takhle asi mají. Má bohužel i jedno zcela negativní nudistickou vlastnost a to , že mé golfové míčky-tenisáky zcela zbaví ošacení, Jestli to viděla v nějakém filmu, kdo ví?