Dogtrekking
Sobota:
Další povedený výlet, nádherná procházka. Naložili mne do auta a odjíždíme směr Opárno. Jedeme za takovým zvláštním autem, do kterého se to asi hodně vejde. Řídí ho Uječená, ta vyšší. Zatím On i Ona překypují dobrou náladou. Veterinární prohlídka a vyrážíme. On si zapřáhl za speciální vodítko mne, Ona Gogo a Uječená Kiru. Dotazuje se na obsah batohu, který nese On, načež obsah poloviny batohu končí v listí- nežádoucí obsah.
Doháníme skupinku kamarádů, konverzace plyne, skupinka jde ale špatným směrem. Nastává mírný zmatek a rozděluje se na tři proudy. Každý však proudí jiným směrem. Pro mne je původních 46km pohodovka, ale chci vidět ty dva a Uječenou. Všichni totiž mají orientační nesmysl. On si koupil i buzolu, ale měl by jí spíš používat jako solární panel.Zase nezklamali, nachodili jsme o mnoho více. Síly jim začínají ubývat, atmosféra houstne, puchýře se začínají probouzet k životu. Uječená náhle mizí v nedalekém remízku. Nevím proč tam chodí, já přiklednu a je to. Asi tam schovává něco, co já nemám. V dálce slyším cizí skupinku, začínám bublat. Nereagují. Pořádně jsem zařval. Zařvala i uječená, jak se lekla a zadní částí skončila v kopřivách. Nemůžu ani publikovat, co se ozývalo z remízku.
Vaňov. Pár pivek v hospůdce a mají ztuhlé i nohy. To jsme teprve lehce za půlkou. Zastávek je stále více, Uječená ječí stále méňe.On má taky krizi, sotva se vleče. . Stále řeší orientační problémy, volá manžela, abychom došli do cíle. On Mu hodně pomohl, nalil do Něj nějaké energy drinky.. Ale i tak si s ním smýkám ze strany na stranu. Díky puchýřům neklade skoro žádný odpor. Chodí takovým zvláštním stylem, jako když má v kalhotech něco, co tam nemá být. Těsně před cílem vidím na pravoboku za plotem ortodoxního prudiče. Vyrážím na něj. Překvapivě mne vodítko nelimituje v pohybu , protože jsem tím tahem rozlomil karabinu na dva kusy. Do cíle dorážíme už za tmy, po třinácti a půl hodinách asi na 24.místě. On i Ona jsou úplně na odpis. Sedí v autě a mlčí. Já bych si to klidně dal ještě jednou i s těmi osmi kilometry navíc. Odjíždíme směr Teplice. V baráku nefunguje výtah. Z třetího patra se rázem stává dvacáté, hrozně se táhnou, asi jako smrad.
Neděle:
Ona je v pořádku, On nemůže chodit. Veškeré náročnější aktivity musí obstarávat Ona. Na track už prý nikdy nepůjde...
Pondělí:
Bere si v práci volno, nemůže fungovat. Bojí se posměchu, který stejně přichází. Ona mne bere ven.
další Pondělí:
Ještě to stále není ona, ale důchodce už předhání. Další track už by v pohodě dal, akorát neví kdy.