Brusle
Dopoledne se najednou všichni oblékli, vzali velkou tašku plnou bot s kolečkama a vyrazili autem směrem Most. Bylo to v době, kdy mi ještě nekoupili tu věc s dvířky vzadu v autě. Místo toho si trůním na dece. Má na nohou ty boty s kolečkama a já běhám vedle něj. Ostatní členové smečky se prohánějí kolem nás. Já chci samozřejmě za nimi. Neměl takovou stabilitu jako v normálním obutí, párkrát spadl, ale v globále to ustál . Zhruba za dvě hodiny se chystáme odjet. Před odjezdem mu Ona řÍkala, že ten zámek u kufru od auta je nějakej divnej. On nereaguje. I já mu to říkám, On nic. Vyjíždíme. Střihl prudce kruhový objezd a já vypadávám i s mojí apartní dečkou ven na silnici. Hrozně mě naštvalo nákladní auto, štěkám na něj.. On mě spatřil jak hopsám na silnici a málem se o něj pokoušel infarkt.Odstavil auto ke krajnici a běží pro mne. Hrubě mne vzal i s dekou do náruče, mačká a prchá zpět do auta. Kvapně odjíždíme. Zrovna to začalo být zajímavé. Atmosféra v automobilu začala notně houstnout.