Běžky poněkolikáté
Opět další lyže. Viditelnost tak na patnáct metrů, chumelenice,vánice,osm stupňů pod nulou. Dojíždíme na parkoviště, které je překvapivě obsazené z jedné třetiny i v tomto velmi nevlídném počasí. Vystupujeme a již se ženu ze sestrou na posádku vedlejšího automobilu. Ta právě svačí, nebo lépe řečeno právě dosvačila. Jsme rychlejší a ladnými skoky odbíháme do bezpečí. Paní se smiřije ze ztrátou pochutiny, leč její mužský protějšek nadává jako špaček. V tomto počasí by ani psa nevyhnal a ni musíme na běžky. Když už si myslel, že má vyhráno a "spřežení" uvázané, tak se mu začínáme omotávat kolem lyží a hůlek. Následuje další optimální nastavení postroje. Po dvaceti minutách můžeme vyrazit, jenže ejhle. Provokatér. Přetloutlej pražskej krysařík v tlustém maskáčovém oblečku. Vyloženej nesympaťák, jdeme po něm. On na lyžích nemá zdaleka tak dobrou stabilitu, takže vyrývá poměrně slušnou brázdu ve sněhu. Všímá si nás pár okolo stojících lidí a stále ze zvětšujicím zájmem přihlíží tomuto divadlu. Konečně vyrážíme někam do bílé mlhy před námi. Majitelé krysaříka ještě nemají dost tohoto představení a nechávají tuto kreaturu poskakovat a kňafat okolo nás. Jsem fakt vytočenej, on taky. Stopovačkou je spoutanej jako mumie, lyže v rukou, ale přesto malými krůčky nás táhne pryč. Nikdo nikde, hurá. Nasazuje lyže, svištíme. Po pár minutách jsem volný já, za chvíli Bee-bina. Stopovačka již dávno nemůže plnit účel, kvůli kterému ji kupovali. Teď připomíná vojenskou šňůru z doby jeho učinkování v armádě československé republiky. Vítr, zima, stále jedeme dál.Potkáváme otce s holčičkou. Táhne ji za sebou taky na šňůře. Tuší problém, drží sestru, chyba. Chci se s holčičkou seznámit, říct že jsem pěknej kluk, jak se má a tak. Skáču na ní. Holčička málem pláče, otec supí. Kvapně odjíždíme. Zkouším jinou taktiku. Jsem zařazen ve spřežení jako pes č. 1,tzn. na nejdelším vodítku. Courám se vzadu, opravdu se mi už nikam nechce. Konečně mu to docvaklo, obracíme zpět a již v solidním tempu valíme na parkoviště. To je opuštěné, až na naše "kamarády" s občerstvením a otce s holčičkou.